Aktuální zprávy ropného a energetického sektoru k 23. listopadu 2025: dynamika trhu s ropou a zemním plynem, situace v energetickém sektoru, OZE, uhlí, geopolitika, poptávka a nabídka, vnitřní trh s palivy.
Aktuální události v ropném a energetickém sektoru k 23. listopadu 2025 přitahují pozornost investorů a účastníků trhu svou rozporuplností. Neočekávané diplomatické iniciativy vyvolávají opatrný optimismus ohledně zklidnění geopolitického napětí, což se projevilo ve snížení „rizikové prémie“ na ropném trhu.
Světové ceny ropy nadále čelí tlaku ze strany nadbytku nabídky a oslabené poptávky – ceny Brent klesly na úroveň 62 USD za barel (WTI – přibližně 58 USD), což odráží křehký rovnovážný stav faktorů. Evropský trh s plynem vypadá relativně vyváženě: zásoby plynu v PZP zemí EU zůstávají vysoké (více než 80% kapacity), čímž poskytují rezervu před zimním obdobím a udržují ceny na relativně nízké úrovni.
Současně globální energetický přechod nabírá na obrátkách – v mnoha zemích jsou zaznamenávány nové rekordy výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, ačkoli pro spolehlivost energetických systémů jsou stále vyžadovány tradiční zdroje. V Rusku po nedávném prudkém nárůstu cen paliv přijatá opatření vládou začínají přinášet výsledky a situace na vnitřním trhu se stabilizuje. Níže je uveden podrobný přehled klíčových zpráv a trendů v ropném, plynárenském, elektroenergetickém a surovinovém sektoru k tomuto datu.
Trh s ropou: geopolitické uvolnění a nadbytek nabídky snižují ceny
Světové ceny ropy se i nadále pohybují na relativně nízké úrovni pod vlivem fundamentálních faktorů. Brent se obchoduje kolem 62–63 USD za barel, WTI – kolem 58 USD, což je přibližně o 15 % méně než před rokem. Na dynamiku cen působí několik klíčových faktorů:
- Růst produkce OPEC+: ropný aliance nadále postupně zvyšuje nabídku. V prosinci 2025 se celková kvóta produkce účastníků dohody zvyšuje o přibližně 137 tis. barelů/den. Dříve, od léta, měsíční navýšení činilo 0,5–0,6 mil. barelů/den, což vedlo k návratu světových zásob ropy a ropných produktů na úrovně blízké předpandemickým. Ačkoli další zvyšování kvot na rok 2026 bylo pozastaveno z obav z nadbytku, současný růst nabídky již vytváří tlak na ceny.
- Zpomalení poptávky: tempo růstu globální spotřeby ropy výrazně zpomalilo. Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje nárůst poptávky v roce 2025 na méně než 0,8 mil. barelů/den (oproti 2,5 mil. v roce 2023). I prognóza OPEC je nyní více zdrženlivá – přibližně +1,2–1,3 mil. barelů/den. Oslabení světové ekonomiky a efekt vysokých cen z minulých let omezují spotřebu, dalším faktorem je zpomalení průmyslového růstu v Číně, což snižuje apetýt druhého největšího spotřebitele ropy na světě.
- Geopolitické signály: zprávy o možném mírovém plánu pro Ukrajinu od USA snížily část geopolitické nejistoty a odstranily rizikovou prémii z cen. Nicméně absence skutečných dohod a přetrvávající sankční tlak neumožňují trhu zcela se uklidnit. Obchodníci reagují na novinky reflexivně: dokud mírové iniciativy nejsou zrealizovány, jejich vliv má krátkodobý charakter.
- Omezení břidlicové těžby: v USA nízké ceny začaly omezovat aktivitu břidlicových producentů. Počet vrtacích zařízení v amerických ropných basenech klesá, jak se ceny dostaly na přibližně 60 USD. To signalizuje větší opatrnost společností a hrozí zpomalením růstu nabídky z USA při dlouhodobém udržení těchto cen.
Souhrnné vlivy těchto faktorů vytvářejí situaci blízkou převisu nabídky: světová nabídka nyní mírně převyšuje poptávku. Ceny ropy se udržují pod úrovněmi předchozího roku. Řada analytiků se domnívá, že při setrvání aktuálních trendů by ceny Brent mohly v roce 2026 klesnout na úroveň 50 USD za barel. Zatím se však trh nachází v relativně úzkém rozmezí, nedostává podněty ani k prudkému nárůstu, ani k pádu ceny.
Trh s plynem: Evropa s rezervou vstupuje do zimy, ceny zůstávají umírněné
Na trhu s plynem je v popředí příprava Evropy na vytápěcí sezonu. Země EU aktivně naplňovaly svá podzemní úložiště (PZP) během léta a podzimu. K polovině listopadu byla evropská úložiště zaplněna přibližně na 82 % z celkové kapacity – mírně pod cílovým orientačním bodem (90 % k 1. listopadu), ale stále na velmi komfortní úrovni. To zajistí značnou rezervu plynu pro případ studené zimy. Burzovní ceny plynu se udržují na nízkých úrovních: prosincové futures na uzlu TTF se obchodují kolem 25–28 €/MWh (přibližně 320–360 USD za tisíc kubíků), což je minimum za více než rok. Takto umírněné ceny svědčí o vyváženosti mezi poptávkou a nabídkou na evropském trhu.
Důležitou roli hraje vysoký import zkapalněného zemního plynu (LNG). Díky aktivním dodávkám LNG (včetně z USA a Kataru) se Evropanům podařilo kompenzovat pokles plynovodních dodávek z Ruska a předčasně naplnit PZP. V podzimních měsících měsíční import LNG do EU stabilně překračoval 10 miliard kubíků. Dalším faktorem je relativně mírné počasí na začátku zimy, které snižuje spotřebu a umožňuje pomalejší vybírání plynu z úložišť než obvykle. Potenciálním rizikem je zvýšená konkurence o LNG ze strany Asie, pokud v zemích APT udeří silné mrazy a poptávka po plynu vzroste. Nicméně v současné době se баланс na evropském trhu s plynem jeví jako stabilní a ceny relativně nízké. Tato situace je příznivá pro průmysl a energetiku Evropy na začátku zimní sezony.
Mezinárodní politika: mírové iniciativy ohledně Ukrajiny a nové sankce USA
Ve druhé polovině listopadu se objevily povzbudivé signály v geopolitické sféře. Hlášení uvádí, že americká strana připravila plán pro řešení konfliktu na Ukrajině, který mimo jiné zahrnuje zrušení části sankcí uvalených proti Rusku. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, podle zpravodajství, obdržel z Washingtonu naléhavé signály o nutnosti co nejdříve přijmout navrhovanou dohodu, vypracovanou při účasti Moskvy. Perspektiva mírových dohod vnuká trhům opatrný optimismus: deeskalace konfliktu by mohla časem odstranit omezení z ruského exportu energetických zdrojů a zlepšit podnikatelské klima.
Zároveň však zatím nedošlo k žádným skutečným změnám v sankčním režimu – naopak Západ posiluje tlak. Dne 21. listopadu vstoupily v platnost nové sankce USA, zaměřené přímo na ruský ropný a plynárenský sektor. Pod omezení se dostaly největší společnosti „Rosněfť“ a „Lukoil“: světovým kontrahentům bylo uloženo, aby do tohoto data zcela přerušili spolupráci s nimi. Předtím americká administrativa dala najevo svou připravenost zavést další opatření, pokud neuvidí pokrok na politické dráze – až po zavedení přísných taríf vůči zemím, které i nadále aktivně nakupují ruskou ropu.
Tímto způsobem absence konkrétního průlomu na diplomatickém poli znamená zachování sankčního tlaku v plné míře. Nicméně už samotná skutečnost pokračování dialogu dává šanci, že nejtvrdší kroky ze strany Západu jsou prozatím odloženy. V následujících týdnech se pozornost trhu zaměří na vývoj kontaktů mezi světovými lídry: pozitivní posuny by mohly zlepšit náladu investorů a zmírnit sankční rétoriku, zatímco neúspěch jednání hrozí novou eskalací omezení. Výsledky aktuálních mírových iniciativ budou mít dlouhodobý dopad na energetickou spolupráci a pravidla hry na trhu s ropou a plynem.
Asie: Indie snižuje import ruské ropy, Čína zvyšuje nákupy
- Indie: čelíc tlaku sankční politiky Západu, New Delhi je nuceno upravit svou energetickou strategii. Dříve indické úřady jasně dávaly najevo, že prudké snížení importu ruské ropy a plynu není pro zemi akceptovatelné vzhledem k klíčové roli těchto dodávek v zajištění energetické bezpečnosti. Nicméně pod zvýšeným tlakem USA indičtí zpracovatelé začali snižovat nákupy. Největší soukromá ropná společnost Reliance Industries zcela ukončila import ruské ropy do svého komplexu v Džamnágaru od 20. listopadu. Aby udrželi indický trh, museli ruští dodavatelé nabídnout dodatečné slevy: prosincové zásilky ropy Urals jsou prodávány přibližně o 5–6 USD pod cenou Brent (zatímco v létě byl diskont přibližně 2 USD). V důsledku toho Indie nadále nakupuje významné objemy ruské ropy za výhodné podmínky, ačkoli celkový import se v příštích měsících sníží. Paralelně vedení země podniká kroky k dlouhodobému snížení závislosti na importu. Již v srpnu premiér Naréndra Módí oznámil spuštění národní programu pro průzkum hlubinných ložisek ropy a plynu. V rámci této iniciativy státní společnost ONGC zahájila vrtání ultra-hlubokých vrtů (až do 5 km) v Andamanském moři; první výsledky jsou hodnoceny jako povzbudivé. Tato „hlubinná mise“ má za cíl otevřít nové zásoby uhlovodíků a přiblížit Indii k cíli postupného dosažení energetické nezávislosti.
- Čína: největší asijská ekonomika je rovněž nucena přizpůsobit strukturu importu energetických nosičů, přičemž současně zvyšuje domácí těžbu. Čínští importéři zůstávají předními kupujícími ruské ropy a plynu – Peking se nepřipojil k západním sankcím a využil situace k importu suroviny za výhodné ceny. Nicméně poslední sankční kroky USA a EU vedly k úpravám: státní obchodníci v Číně dočasně pozastavili nové nákupy ruské ropy, obávají se sekundárních sankcí. Objevenou mezeru částečně zaplnili nezávislí zpracovatelé. Nová rafinérie Yulong v provincii Šan-tung prudce zvýšila nákupy a v listopadu 2025 dosáhla rekordních objemů importu – přibližně 15 velkých tankerových zásilek (až 400 tis. barelů denně), převážně ruské ropy (ESPO, Urals, Sokol). Yulong využil toho, že řada dodavatelů zrušila dodávky blízkovýchodní suroviny po sankcích a přebral uvolněné objemy. Současně Čína zvyšuje svou vlastní těžbu ropy a plynu: za leden–červenec 2025 vytěžily národní společnosti 126,6 mil. tun ropy (+1,3 % ve srovnání s předchozím rokem) a 152,5 miliardy kubíků plynu (+6 %). Růst vnitřní produkce pomáhá částečně uspokojit rostoucí poptávku, ale neodstraňuje potřebu importu. Podle odhadů analytiků bude ČLR v příštích letech i nadále závislá na externích dodávkách ropy minimálně na 70 % a na plynu přibližně na 40 %. Takže Indie a Čína – dva největší asijští spotřebitelé – i nadále hrají klíčovou roli na světových surovinových trzích, kombinují strategie zajištění importu s rozvojem vlastního zdrojového základu.
Energetický přechod: rekordy OZE při zachování role tradiční energetiky
Globální přechod na čistou energii rychle nabírá na obrátkách. V mnoha zemích jsou zaznamenávány nové rekordy výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE). V Evropské unii dosáhla celková výroba na solárních a větrných elektrikárnách na konci roku 2024 poprvé vyšší výroby elektřiny než na uhelných a plynových elektrárnách. Trend se udržel i v roce 2025: zavedení nových kapacit umožnilo další růst podílu „zelené“ elektřiny v EU, zatímco podíl uhlí v energetickém mixu začal klesat po dočasném nárůstu v období energetické krize 2022–2023. V USA obnovitelná energetika rovněž dosáhla historických ukazatelů – na začátku roku 2025 připadalo více než 30 % celkové výroby na OZE a souhrnný objem výroby větrné a sluneční energie překročil výrobu elektřiny na uhelných elektrárnách. Čína, světový lídr v instalovaných kapacitách OZE, každoročně zavádí do provozu desítky gigawattů nových solárních panelů a větrných generátorů, neustále překonávající své vlastní rekordy výroby.
Celkově společnosti a investoři po celém světě investují obrovské prostředky do rozvoje čisté energetiky. Podle odhadů IEA přesáhnou celkové investice do světového energetického sektoru v roce 2025 3 triliony USD, přičemž více než polovina těchto prostředků bude investována do projektů OZE, modernizaci elektrických sítí a systémů skladování energie. Současně se energetické systémy nadále opírají o tradiční výrobu pro zajištění stability dodávek energie. Růst podílu slunce a větru vytváří nové výzvy pro vyvažování sítě v době, kdy obnovitelné zdroje nevyrábějí energii (v noci nebo při bezvětří). Pro pokrytí špičkových poptávkových hodin a rezervaci výkonu se nadále využívají plynové a dokonce i uhelné elektrárny. V některých regionech Evropy bylo minulou zimu nutné krátkodobě zvýšit výrobu na uhelných elektrárnách v obdobích bezvětří – navzdory ekologickým nákladům. Vlády mnoha zemí aktivně investují do rozvoje systémů skladování energie (průmyslové baterie, vodní akumulační elektrárny) a „inteligentních“ sítí, které jsou schopny flexibilně rozdělovat zátěž. Tato opatření mají za cíl zvýšit spolehlivost dodávek energie s rostoucím podílem OZE. Odborníci předpovídají, že již do let 2026–2027 mohou obnovitelné zdroje na globální úrovni převzít první místo z hlediska objemu výroby elektřiny, a nakonec předstihnout uhlí. Nicméně v následujících několika letech zůstává potřeba udržovat klasické elektrárny jako pojistku proti výpadkům. Energetický přechod tedy dosahuje nových výšin, ale vyžaduje jemnou rovnováhu mezi „zelenými“ technologiemi a tradičními zdroji.
Uhlí: vysoká poptávka udržuje trh stabilním
Navzdory urychlenému rozvoji OZE si světový trh s uhlím nadále zachovává významné objemy a zůstává klíčovou součástí globální energetické rovnováhy. Poptávka po uhelném palivu zůstává stabilně vysoká, zejména v regionu Asijsko-Pacifického, kde hospodářský růst a potřeby elektroenergetiky podporují intenzivní spotřebu tohoto zdroje. Čína – největší světový spotřebitel a producent uhlí – se tuto zimu přiblížila rekordním úrovním výroby elektřiny na uhlí. V říjnu 2025 vzrostla výroba na čínských tepelných elektrárnách (převážně uhelných) o 7 % v porovnání s minulým rokem a dosáhla maxima pro toto obdobie v historii, což odráží zvýšenou poptávku po energii (celkový objem výroby elektřiny v Číně v říjnu překonal 30letý rekord). Současně těžba uhlí v ČLR klesla o ~2 % v důsledku zpřísněných bezpečnostních opatření na dolech, což vedlo k růstu domácích cen. K polovině listopadu ceny energetického uhlí v Číně vzrostly na maximum za poslední rok (kolem 835 jüanů/tunu na klíčovém přístavním uzlu Qinhudao), což podnítilo růst importu. Objem importu uhlí do Číny zůstává na vysoké úrovni – očekává se, že v listopadu země doveze přibližně 28–29 milionů tun po moři, ve srovnání s minimem ~20 milionů tun v červnu tohoto roku. Zvýšená poptávka v Číně podporuje světové ceny uhlí: ceny indonéského a australského energetického uhlí vzrostly na mnohaměsíční maxima (o 30–40 % nad letní minima).
Další velké země-importéři, jako je Indie, také aktivně využívají uhlí na výrobu elektřiny – více než 70 % výroby v Indii stále připadá na uhelné elektrárny a absolutní spotřeba uhlí roste spolu s ekonomikou. Mnoho rozvojových států jihovýchodní Asie (Indonésie, Vietnam, Bangladéš a další) pokračuje ve výstavbě nových uhelných elektráren, aby uspokojilo rostoucí poptávku obyvatelstva a průmyslu po elektrické energii. Hlavní vývozci uhlí (Indonésie, Austrálie, Rusko, JAR) zvyšují těžbu a dodávky, aby využili příznivou konjunkturu. Celkově se po cenových výkyvech v roce 2022 mezinárodní trh s uhlím vrátil do stabilnějšího stavu. Přestože mnohé země vyhlásily plány na omezení využívání uhlí kvůli klimatickým cílům, v krátkodobém horizontu zůstává tento typ paliva nepostradatelný pro zajištění spolehlivého dodávání energie. Analytici poznamenávají, že v následujících 5–10 letech si uhelná výroba, zejména v Asii, udrží významnou roli, i přes globální snahy o dekarbonizaci. Takže nyní v sektoru uhlí panuje relativní rovnováha: poptávka zůstává stabilně vysoká, ceny umírněné a průmysl nadále zůstává jedním z fundamentálních pilířů světové energetiky.
Ruský trh s palivy: stabilizace cen díky opatřením vládních úřadů
Vnitřní palivový sektor v Rusku podniká operativní kroky k normalizaci cenové situace. Již na konci léta dosáhly velkoobchodní ceny benzínu a nafty v zemi rekordních hodnot, což vyvolalo lokální nedostatky paliva na řadě čerpacích stanic. Vláda byla nucena posílit regulaci trhu: od září byla zavedena omezení na export ropných produktů, současně rafinérie (NPP) zvýšily výrobu po dokončení plánovaných oprav. K polovině října, díky těmto opatřením, burzovní ceny paliv obrátily trend dolů od vrcholových úrovní.
Tento trend poklesu se udržel i v listopadu. Podle údajů Petrohradské mezinárodní komoditní burzy k 21. listopadu ceny benzínu AИ-92 klesly o 5,3 %, AИ-95 – o 2,6 %. Pouze během obchodní seance v pátek 21. listopadu klesla cena za tunu AИ-92 na 60 286 rublů, AИ-95 – na 71 055 rublů. Velkoobchodní cena letního nafty za týden klesla o 3,3 %. Jak uvedl místopředseda Alexander Novak, stabilizace velkoobchodního trhu se brzy odrazí i na maloobchodě – spotřebitelské ceny za benzín klesly druhý týden po sobě (v průměru minus 13–15 kopejek na litr). Dne 20. listopadu přijala Státní duma zákon, který má zajistit prioritní zásobování vnitřního trhu palivy. V souhrnu přijatá opatření již přinesla první výsledky: nárůst cen se změnil na pokles a situace po podzimní palivové krizi se normalizuje. Úřady plánují udržet kontrolu nad cenami a zabránit novým výkyvům v cenách paliv v nadcházejících měsících.
