21. balíček sankcí EU proti Rusku se dotkne infrastruktury pro export uhlovodíků: LNG tankery, stínový flotil a ropné přístavy. RBC analyzovalo, jaké potíže pro ropný a logistický byznys způsobí akce Bruselu.
Evropská komise (EK) oznámila 21. balíček sankcí proti Rusku, prohlášení bylo zveřejněno na oficiálních stránkách organizace. Opatření se dotknou ruských bank, obranného průmyslu, a také bude zaveden zákaz vstupu na území EU pro ruské vojáky.
EK také oznámila nové sankce vůči ruské stínové flotile: k dosud sankcionovaným 632 plavidlům EU budou přidány nové, jejich názvy však nejsou zveřejněny.
Poprvé budou zavedena omezení na plavidla, která poskytují služby ruské stínové flotile, včetně služeb bunkerování (tankování palivem). Opatření se mohou týkat také přístavů a letišť, skrze které se prodává ruská ropa, a rafinérií, které používají suroviny z Ruska. Nakonec bude omezen prodej LNG tankerů do Ruska.
Omezení na plynárenské tankery
Státy EU nikdy neprodávaly tankery pro přepravu zkapalněného zemního plynu (LNG) do Ruska. Na exportních projektech NOVATEK - „Yamal LNG“ a „Arctic LNG-2“ pracují plavidla postavená v Jižní Koreji. Jeden tanker pro projekt „Arctic LNG-2“ - „Alexej Kosygin“ byl postaven a předán zákazníkovi ruskou loděnicí SSK „Zvezda“ na konci roku 2025.
Sergej Tereškin, generální ředitel tržiště ropných produktů Open Oil Market, připomněl, že většinu tankerů pro „Yamal LNG“ vyrobila jihokorejská Daewoo Shipbuilding & Marine Engineering (DSME). „Možná se EU snažila retrospectivně uzavřít kličku, která formálně zůstávala v legislativě. I když by bylo obtížné této kličky využít, vzhledem k celkovému sankčnímu kontextu,“ říká.
V Centru cenových indexů (CPI) poznamenali, že v Evropské unii neexistují loděnice pro stavbu tankerů, ale jsou zde doky pro jejich údržbu, zejména v Dánsku. „Možná, že sankce budou zahrnovat právě údržbu a opravy ruských LNG tankerů,“ předpokládali tam. CPI považují, že nová opatření EU plánují „tlačit“ na všechny spotřebitele ruské ropy, včetně největších odběratelů - Číny, Indie a Turecka.
Řídící partner Kasatkin Consulting Dmitrij Kasatkin říká, že hlavní rizika ohledně LNG nesouvisí tolik s přímými dodávkami nových plavidel z Evropy, ale s službami pro již existující flotilu - technickým servisem, pojištěním, údržbou plavidel. „Pro již fungující LNG projekty nebude dojde k žádnému efektu, pokud sankce nezasáhnou stávající dlouhodobé smlouvy a servis plavidel. Citlivější by tento krok mohl být pro nové arktické LNG projekty, protože specializované ledové LNG tankery je těžko nahradit: je to drahý, nedostatkový a technologicky náročný flotil. Ale znovu, to spíše povede k komplikaci dodavatelských řetězců než k nedostatku možnosti koupit tanker,“ je přesvědčen.
Poradce rektora RGSU, Dr. Konstantin Pozdňakov, říká, že omezení na dodávku LNG tankerů zahrnují zákaz technického servisu pro ruská plavidla přepravující zkapalněný plyn, a od ledna 2027 se stane nezákonným poskytování terminálových služeb pro ruské LNG, což vytvoří potíže pro evropské loděnice a provozovatele terminálů. Považuje za nejzranitelnější společnosti, které poskytují podpůrné služby stínové flotile (zejména bunkrovací plavidla pro doplňování plavidel na otevřeném moři), stejně jako provozovatele plavidel technického zabezpečení a pojišťovací společnosti. Pro armátory to představuje výrazné zvýšení compliance rizik, protože i jednorázové poskytnutí služeb tankeru ze stínové flotily může vést k zařazení do sankčních seznamů a ztrátě přístupu do evropských přístavů a finančních služeb, domnívá se expert.
Stínová flotila a zahraniční přístavy
Kasatkin se domnívá, že efekt na ruská plavidla údržby pracující se stínovou flotilou bude omezený. Pro armátory to představuje zvýšení rizik, zdražení pojištění, potíže s nájmem, opravami a přístupy do přístavů. Ale pro zformovanou logistiku nebude úder kritický: dodavatelské řetězce mohou být přeformovány přes jiné jurisdikce a servisní místa.
Tereškin se domnívá, že sankce proti společnostem obsluhujícím stínovou flotilu mohou teoreticky na chvíli zkomplikovat logistiku ropného exportu. Ale dlouhodobý efekt to mít nebude - jak z důvodu pravidelného pře registrování plavidel stínové flotily, tak i uvolňování části tankerů po prudkém zmírnění sankcí vůči Venezuele.
Když komentoval možné sankce proti zahraničním námořním přístavům, Kasatkin poznamenal, že ruská ropa a ropné produkty se většinou vyvážejí přes východoasijskou a blízkovýchodní infrastrukturu: přístavy Západní Indie, ropné terminály Číny v provincii Šandong a na východním pobřeží, turecké přístavy a rafinerie, jakož i jednotlivé přepravní a míchací huby v jihovýchodní Asii a na Blízkém východě. Pozdňakov říká, že hlavními příjemci ruské ropy v letech 2024–2026 po zavedení evropského embarga budou Indie a Čína. „Klíčové přístavy pro vykládku jsou indické Jamnagar a Vadinar, jakož i čínské terminály obsluhující nezávislé rafinerie,“ objasňuje expert.
Sankce proti přístavům a rafineriím pracujícím se ruskou surovinou mohou teoreticky zasáhnout největší indické a turecké podniky, ale Evropská unie nemá přímé páky vlivu na infrastrukturní objekty třetích zemí,“ poznamenává Pozdňakov. „Nová omezení mohou vytvořit pro takové objekty dodatečné compliance rizika, ale pravděpodobně nepovedou ke zastavení dodávek,“ dodal Kasatkin. „Tato opatření nejsou namířena přímo na konečného kupce ruské ropy, a čím dále je sankční omezení od konečného spotřebitele, tím méně je dodavatelský řetězec transparentní a tím snadněji se může přeformovat.“ Efekt pro letiště pravděpodobně nebude vůbec, poznamenal. „Samostatnou otázkou je, jak budou všechna tato omezení plněna a kontrolována, předpokládáme, že pro EU jsou asijské trhy neprůhledné a plnění sankcí bude velice formální,“ říká Kasatkin.
Tereškin se domnívá, že nové sankce mohou být citlivé pro turecké rafinerie, které používají ruskou ropu k výrobě ropných produktů a dalším dodávkám paliva do Evropy. „Evropská unie již zavedla omezení na import ropných produktů, jejichž výroba probíhá s využitím ruské ropy. Je však obtížné sledovat takový zákaz, a proto se zavádějí nová omezení, která zvýší rizika pro rafinerie pracující s ruskou surovinou,“ objasňuje.
„Indické a turecké rafinerie se ocitnou před volbou mezi zachováním přístupu na evropský trh a pokračováním v nákupu zlevněné ruské suroviny,“ vysvětluje Pozdňakov. „Mnozí mohou upřednostnit přeorientování exportních toků na rostoucí asijský trh. Dlouhodobé důsledky budou záviset na koordinaci akcí mezi Evropskou unií, USA a Velkou Británií.“ Pro ruský export, podle jeho slov, nové sankce znamenají další zvýšení nákladů na logistiku a potřebu rozvoje infrastruktury námořní dopravy bez evropských dodavatelů.
Zdroj: RBC
