Aktuální zprávy z oblasti ropného a plynového průmyslu a energetiky k 26. listopadu 2025: ropa, plyn, OZE, energetická politika, sankce, TEK, světové surové trhy, analýza a klíčové události dne.
Globální trh s ropou
Po nedávném výprodeji se ceny ropy udržují na minimálních úrovních v posledních měsících. Barell Brent se obchoduje kolem 62–63 USD, WTI přibližně za 58 USD. Na trh tlačí kombinace faktorů: výrazný nárůst zásob ropy v USA, opatrné prognózy poptávky od IEA a EIA a také geopolitické signály. Posílení jednání o mírovém urovnání konfliktu na Ukrajině snížilo obavy z výpadků dodávek a dále stlačilo ceny dolů.
- Zásoby a poptávka: Podle údajů ministerstva energetiky USA vzrostly komerční zásoby ropy v zemi o 6,4 milionu barelů za týden – výrazně více, než se očekávalo. Analytici upozorňují na riziko přeplnění trhu: podle odhadu IEA by globální nabídka ropy mohla v roce 2026 překročit poptávku až o 4 miliony barelů denně, což by znamenalo výrazný nadbytek.
- Rozhodnutí OPEC+: Na začátku listopadu se země OPEC+ dohodly pouze na nepatrném zvýšení těžby – o 137 tisíc barelů denně v prosinci, přičemž se rozhodly zdržet se dalšího zvyšování kvót v prvním čtvrtletí 2026 z obavy z nadbytku nabídky. Současně nové západní sankce ztěžují růst těžby v Rusku: omezení USA a Velké Británie zasáhla především „Rosněfť“ a „Lukoil“, což zpožďuje investice.
Sankce a ruský export ropy
Dne 21. listopadu vstoupily v platnost sankce USA proti největším ruským ropným společnostem. Tato opatření, zaměřená na „Rosněfť“ a „Lukoil“, teoreticky mohou odstranit z globálního trhu až 48 milionů barelů ruské ropy. Exportní toky z RF už čelí přerušením: řada tankerů s odrůdami Urals, ESPO a dalšími byla přesměrována nebo zadržena. Indické rafinerie začaly najímat tankery pro dodávky surovin z Perského zálivu místo ruských objemů.
Zároveň finanční instituce v Asii hledají způsoby, jak obcházet omezení. Jak uvádí zdroje, banky v Indii vyvinuly speciální mechanismus plateb, který umožňuje platit za ruskou ropu v alternativních měnách – dirhamech SAE a čínských jüanech – za předpokladu, že prodávající nejsou pod sankcemi. Dříve někteří indičtí zpracovatelé dočasně pozastavili nákupy, avšak nárůst slevy na Urals na přibližně 7 USD za barel je nutí obnovit import za nových podmínek. Největší indický zpracovatel ropy Indian Oil již oznámil, že bude pokračovat v nákupu surovin z RF od společností, které nepodléhají sankcím.
- Cenové důsledky: Zatímco sankční tlak vedl k tomu, že ruská ropa se prodává s rekordními slevami, což stimuluje poptávku indických rafinerií po odrůdě Urals. Nicméně od 16. ledna vstupuje v platnost kompletní zákaz EU na import ropných produktů vyrobených z ruské ropy (burza ICE přestane přijímat k dodání „ruský“ diesel a benzín). Očekává se, že to vytvoří deficit na trhu s palivy a udrží vysoké maržové příjmy pro dodavatele alternativních dodávek.
Trh s dieselem a ropnými produkty
Na trhu s ropnými produkty pokračuje napětí: ceny nafty zůstávají na zvýšených úrovních. V posledním týdnu se ceny nafty jen nepatrně snížily, přičemž zůstávají přibližně o 8% vyšší než na konci října. Hlavním důvodem je globální nedostatek nafty. Rusko, druhý největší vývozce nafty na světě, snížilo dodávky na rekordně nízkou úroveň v důsledku sankcí a útoků na rafinerie. V říjnu se export ruské nafty snížil na cca 669 tisíc barelů denně – minimum od roku 2020. Dříve „Rosněfť“ a „Lukoil“ společně zajišťovaly přibližně 270 tisíc barelů nafty denně (asi 37% ruského exportu a 9% globálního) – tyto objemy nyní prakticky vypadly z nabídky.
Evropské a asijské rafinerie, které se dříve orientovaly na levné ruské suroviny, jsou nuceny přeorganizovat dodavatelské řetězce a omezovat nákupy z RF. V důsledku toho marže zpracování nafty výrazně vzrostla. Americké rafinerie zvýšily export nafty do Evropy a zvýšily svůj zisk z každého barelu přibližně o 12%. I když v geopolitice dojde k uvolnění, je nepravděpodobné, že by EU rychle zrušila omezení na ruské energetické zdroje – tedy nedostatek nafty a vysoké náklady na palivo budou pokračovat.
Evropský trh s plynem
Ceny zemního plynu v Evropě pokračovaly v poklesu na mnohaleté minimum. Dne 24. listopadu ceny plynu na hubu TTF pro dodávku v prosinci klesly pod 30 EUR za MWh (přibližně 355 USD za 1000 m³) – poprvé od května 2024. Tlak na trh vyvolal optimismus kolem potenciálního mírového plánu pro Ukrajinu. Účastníci trhu předpokládají, že v případě pokroku mírových iniciativ by EU mohla zmírnit přístup k nákupům ruského LNG, čímž by odstranila část „rizikové přirážky“ z cen. Připomínáme, že ještě před konfliktem Rusko zajišťovalo až 45% importu plynu do EU, nyní se tento podíl snížil na přibližně 10%. Ačkoli Brusel formálně cílí na úplné zastavení importu plynu z RF do konce roku 2027, řada zemí (Maďarsko, Slovensko) zpochybňuje tvrdé termíny.
- Zásoby a poptávka: Navzdory nízkým cenám se v Evropě zaznamenávají rekordní tempa odběru plynu z podzemních zásobníků. Podle data Gas Infrastructure Europe v období 19–21. listopadu evropské země denně odbíraly bezprecedentní objemy plynu z PZ. K 21. listopadu klesla úroveň naplnění zásobníků pod 80% – to je jeden z nejnižších ukazatelů za poslední desetiletí k této datu. V případě dlouhých chladů mohou stávající zásoby nestačit pro stabilní pokrytí poptávky ze strany domácích a průmyslových spotřebitelů.
Skapalněný zemní plyn (LNG)
- Import ze USA: V roce 2025 EU stanovila nový rekord v nákupech amerických energetických zdrojů – přibližně 200 miliard USD, včetně LNG, ropy a jaderného paliva. Podíl USA na importu LNG do Evropy vzrostl na 60%. Brusel aktivně uzavírá dlouhodobé kontrakty na dodávky amerického LNG, čímž dále snižuje závislost na jiných zdrojích.
- Projekty a rizika: Na globálním trhu LNG se objevují nové výzvy. V Austrálii odborové svazy zaměstnanců LNG průmyslu zahájily stávku na rozšiřovaném objektu závodu Pluto (operátor Woodside Energy), požadující vyrovnání mzdy s obdobným projektem Wheatstone. Pokud k stávce dojde, spuštění dodatečné kapacity pro export LNG se zpozdí minimálně do konce roku 2026. Takové přerušení zvyšuje napětí na trhu s plynem: například v roce 2023 stávky na australských exportních terminálech už vyvolaly skoky cen kvůli přeorganizaci dodávkových toků.
Energetické partnerství Ruska a Číny
V Pekingu se koná VII. Ruský-čínský energetický business fórum, které označuje nový krok v spolupráci mezi oběma zeměmi v TEK. Předseda ČLR Si Ťin-pching v uvítacím poselství účastníkům fóra prohlásil, že je připraven prohloubit komplexní partnerství v energetice a zdůraznil přínos dvoustranné spolupráce ke stabilitě globálních energetických řetězců. Ruská strana zaznamenala působivé úspěchy Číny: šéf „Rosněfti“ Igor Sečin označil ČLR za jediné zbývající „průmyslové supervelmoci“ na světě a velkou energetickou mocnost. Podle jeho slov Čína formuje nový obličej světové energetiky, spojující tradiční a alternativní zdroje energie.
Příklady čínského vůdcovství v odvětví jsou ohromující. Objemy výroby elektrické energie v Číně již více než dvojnásobně převyšují výrobu v USA (před dvěma dekádami byla situace obrácená). Na Čínu připadá přibližně třetina všech světových investic do energetiky – v roce 2025 se očekávají na úrovni 900 miliard USD, což je o 30% více než souhrnné investice v Severní Americe a 1,5krát více než v Evropě. Rychlá elektrifikace a technologický rozvoj dostaly Čínu na první místo v celosvětové spotřebě energie. Aby uspokojil rostoucí potřeby, Peking věnuje zvláštní pozornost otázkám energetické bezpečnosti a infrastruktury.
Praktickým krokem ve vývoji spolupráce byl pokrok v plynárenské sféře. „Gazprom“ a čínská CNPC zahájily společnou výstavbu přeshraničního úseku plynovodu podle „dalvostocké“ trasy – přes řeku Ussuri na hranici obou zemí. Tento projekt se realizuje podle dohody z roku 2023 a předpokládá dodávku do Číny až 12 miliard kubických metrů plynu ročně (po nedávném zvýšení plánovaného objemu z původních 10 miliard). Pro tento účel bude postaven 25 kilometrový odvod od magistrály „Sahalín – Chabarovsk – Vladivostok“, vybavený gasosušicí zařízení a měřicí stanicí v oblasti Dalnerječenska. Zahájení exportních dodávek po novém plynovodu se očekává na konci ledna 2027, čímž se posilní pozice ruského plynu na asijském trhu.
Energetická politika a obnovitelné zdroje
- COP30 (OSN): Na klimatickém summitu OSN COP30 v Brazílii se země účastnící nezdařilo dohodnout se na brzkém odchodu od fosilních paliv. Z závěrečné deklarace byl vyloučen bod o postupném ukončení používání ropy, plynu a uhlí, tedy oficiálně již není deklarováno závazek vzdát se těchto druhů paliv. Tato formulace se stala kompromisem mezi státy, které trvají na plynulém přechodu na čistou energii, a velkými exportéry uhlovodíků, kteří hájí své ekonomické zájmy.
- Prohlášení G20: Lídři "Skupiny dvaceti" na summitu v Johannesburgu věnovali zvláštní pozornost energetické bezpečnosti. V společném prohlášení zdůraznili nutnost stabilních dodávek fosilních paliv a uvedli, že sankční rizika pro energetický trh by měla být zohledněna. Přitom země G20 potvrdily závazek k klimatickým cílům: v dokumentu se uvádí snaha do roku 2030 ztrojnásobit souhrnné kapacity obnovitelné energie a zdvojnásobit energetickou efektivnost světové ekonomiky.
- Projekty OZE: Navzdory politickým rozporům pokračuje realizace „zelených“ energetických projektů v různých zemích. V Německu uvedla společnost Statkraft do provozu největší v zemi hybridní elektrárnu, kombinující 46,4 MW solárních panelů a 57 MWh baterii. Objekt je schopný poskytovat elektřinou přibližně 14 tisíc domů, snižuje emise CO₂ přibližně o 32 tisíc tun ročně. V Indii společnost ReNew Power získala 331 milionů USD od Asijské rozvojové banky na výstavbu hybridního energetického komplexu s výkonem 2,8 GW (solární a větrné elektrárny s blokem pro uchování energie), schopného dodávat 300 MW stabilní „zelené“ energie 24/7. Takové projekty zároveň zvyšují spolehlivost energetických systémů a posouvají globální energetický přechod vpřed.
Velké transakce a investice
- Saudi Aramco: Státní ropná společnost Saúdské Arábie plánuje jednu z největších transakcí ve své historii – prodej podílů v exportních terminálech a ropných skladech. Očekává se, že tato operace přitáhne přes 10 miliard USD, které budou směřovány na rozvoj těžby, včetně rozsáhlého plynového projektu „Džafúra“. Současně Aramco pokračuje v aktivním investičním programu na rozšiřování schopností těžby ropy a plynu, dodržuje strategii zvyšování přítomnosti na trhu.
Celkově na konci listopadu 2025 zůstávají globální energetické trhy v nevyrovnaném stavu pod vlivem protichůdných faktorů. Na jedné straně pokrok v mírových jednáních a posílení mezinárodní spolupráce (například prohloubení partnerství RF a ČLR) snižují geopolitickou přirážku v cenách a zmírňují rizika výpadků. Na druhé straně sankční bariéry a strukturální problémy v jednotlivých segmentech (zejména na trzích s naftou a plynem) nadále podporují lokální nedostatky a vysokou volatilitu. Účastníci palivového a energetického komplexu by se měli pozorně řídit průběhem diplomatických iniciativ, rozhodnutími regulátorů a hlavními investičními projekty – právě tyto faktory určí další dynamiku poptávky, nabídky a cen v odvětví.
