Novinky ropného a plynového sektoru a energetiky, úterý, 2. prosince 2025 — jednání o Ukrajině, trhy a výsledky COP30

Aktuální novinky v нефтегазовém a energetickém sektoru 2. prosince 2025: situace na trhu s ropou a plynem, aktualizace ohledně OZE, geopolitika, investice a klíčové události celosvětového TPES.

Ropný trh

• OPEC+ na listopadovém zasedání ponechal dosavadní úroveň těžby na IV. čtvrtletí 2025 a I. čtvrtletí 2026 beze změny. Toto rozhodnutí znamená pokračování existujícího schématu snížení (přibližně 3,2 milionu barelů/den) v souladu s předpokládaným zpomalením poptávky.
• USA těží rekordní objem ropy (~13,8 milionu b/s), přičemž obchodní zásoby ropy rostou. Zvyšování vnitřních zásob v USA a dalších zemích zdržuje další růst světových cen paliv.
• Incident v Novorossijsku: ukrajinské drony poškodily jedno z přístavišť Kaspického ropovodu (CPC), což snížilo dodávky ropy do přístavu. Tento incident krátkodobě snížil export CPC (~1% celosvětového), což vyvolalo krátkodobé cenové výkyvy.
• Geopolitika: jednání o Ukrajině zůstávají klíčovým faktorem. Perspektiva mírového urovnání může v budoucnu oslabit sankce vůči Rusku a zvýšit dodávky ropy a plynu. Současně riziko nových omezení a přeskupení aktiv udržují nejistotu v sektoru.

Plynový trh

• Evropské zásoby: na začátku topné sezóny 2025/26 jsou plynové zásobníky EU zaplněny přibližně na 75–80% své kapacity, což je podstatně nad průměrnými hodnotami. To snižuje riziko nedostatku plynu a udržuje ceny na nízké úrovni (TTF ~30 €/MWh).
• Import LNG: Evropa aktivně zvyšuje dovoz zkapalněného zemního plynu. Zahájení nových terminálů v USA a Austrálii, jakož i oslabení poptávky ze strany Asie zajistilo další objemy LNG pro EU. V roce 2025 se toky LNG do Evropy podstatně zvýšily a pomohly diverzifikovat dodávky.
• Ruské dodávky: Rusko přesouvá důraz na asijské trhy. Export podle „Síly Sibiře“ do Číny roste, projekt „Síla Sibiře-2“ se očekává v roce 2026. Gazprom vedl jednání o prodloužení smluv s Tureckem, čímž si uchovává export přes „Turejský proud“. Tradiční trasy do Evropy zatím fungují na zúžených kanálech.
• Vnitřní poptávka: v Německu vzrostla spotřeba plynu značně kvůli poklesu výroby větrné a hydroelektrické energie. To zpomaluje plnění zásobníků a vytváří lokální cenový tlak v regionu, i když evropský systém celkově dostává potřebný import.

Elektroenergetika a OZE

• Rekordní růst OZE: obnovitelné zdroje energie přidávají kapacitu bezprecedentním tempem. Solární a větrná výroba v mnoha zemích překonaly tempo růstu poptávky po elektřině, což poprvé stabilizovalo celosvětovou úroveň emisí CO₂. Čína a USA zůstávají lídry v rozšiřování „čisté“ energie, zatímco Evropa postupně koriguje své podpůrné programy.
• Investice do infrastruktury: na základě závěrů COP30 světové energetické společnosti a vlády oznámily plány na rozsáhlé financování modernizace sítí a úložišť. Pouze energetičtí giganti slíbili investovat přibližně 148 miliard USD ročně do nových elektrických vedení a systémů skladování energie, což umožní lepší integraci proměnných zdrojů energie.
• Politika EU: Brusel pokračuje v cíli na energetickou nezávislost. Byly přijaty nové opatření v rámci REPowerEU – plánuje se postupné zrušení dovozu ruského plynu a ropy do roku 2027, prodlouženy požadavky na plnění plynových zásobníků do konce roku 2027 a posílí se financování projektů zaměřených na energetickou účinnost a čistou energii. Diskutuje se o urychlené výstavbě nových OZE projektů a sítí.
• Jaderný program: navzdory důrazu na „zelenou“ energetiku se země nevzdávají jaderného směru. Nedávno publikovaná zpráva EU uvádí, že investice do jaderných elektráren (prodloužení provozních lhůt a výstavba nových) si vyžádají přibližně 241 miliard EUR do roku 2050. Současně se rozvíjejí plány malých modulárních reaktorů (SMR) a vodíkových technologií jako „mostů“ k bezuhlíkové ekonomice.

Uhelný sektor

• Dlouhodobé kontrakty v Asii: mnohé země APEC stále musí udržovat vysokou spotřebu uhlí. Smlouvy uzavřené před lety zaručují provoz uhelných elektráren po desítky let, bez ohledu na dostupnost větru nebo slunce. Podle odhadů odborníků uhlí v jihovýchodní Asii stále zajišťuje značný podíl výroby, i když celosvětový podíl uhlí postupně klesá.
• Globální trendy: přesto několik velkých ekonomik oznámilo postupný odklon od uhlí. Čínský trh vykazuje první známky poklesu emisí díky rekordnímu přírůstku OZE: v roce 2025 jeho uhlíkové emise poprvé klesly. Jižní Korea, Indie a řada evropských zemí oznámily nové cíle na snížení podílu uhelné výroby a zvýšení role „čisté“ energie.
• Klimatické závazky: závěrečný dokument COP30 se obešel bez přímého zmínění „uhlí“ (pod tlakem zemí-exportérů), ale jednotlivé země oznámily svá vlastní opatření. Jižní Korea například přestane budovat nové uhelné elektrárny a postupně uzavře stávající. Kromě toho byl na summitu spuštěn mezinárodní fond pro snižování metanu (příspěvek 25 milionů GBP), což nepřímo signalizuje přechod k čistším zdrojům energie.

Rafinérie a produkty z ropy

• Změna poptávky: poptávka po produktech z ropy se mění nestejnoměrně. Nafta a letecký petrolej se zotavují rychleji díky růstu nákladní dopravy a obnovení leteckého provozu, zatímco poptávka po benzinu se zotavuje pomaleji. Tato přesměrování poptávky nutí rafinérie upravit produkci (zvyšovat podíl nafty a leteckého paliva).
• Zpracování: rafinérie v Asii a na Blízkém východě pracují téměř na plnou kapacitu díky vysoké nabídce surovin. To posiluje důvěru v export ropných produktů, ale brzdí marži kvůli nadbytku surovin. V Evropě byla část rafinérií převedena na zpracování druhů ropy, které nepodléhají sankcím, ale celková využitelnost továren zůstává vysoká.
• Sankce: omezení na ruské ropné produkty nadále ovlivňují bilanci. EU a USA zavedly zákaz dovozu nafty a petroleje z RF, což některé rafinérie nutí hledat alternativní dodávky. Tato opatření udržují ceny na pozadí nadbytku surovin, ale zároveň stimulují společnosti, aby urychlily vývoj alternativních paliv a komplexní likvidaci vedlejších produktů.

Společnosti a investice

• Průzkum a projekty: Evropa postupně oslabuje omezení na vrtání. V Řecku byla v listopadu poprvé za 40 let udělena licence na offshore naleziště plynu Exxon/Energean, a v Itálii a Velké Británii společnosti Shell a Chevron získaly nebo očekávají povolení na rozšíření stávajících polí. Tyto kroky odrážejí nový přístup k domácímu vyhledávání zdrojů.
• Obchody M&A: aktivita v segmentu je vysoká. Například společnost Targa Resources zakoupila plynové přepravní aktiva v pásmu Permian za 1,25 miliardy USD, čímž posiluje síť potrubí v USA. Obchodníci s ropou (např. Gunvor a Vitol) zvažují účast na amerických břidlicových projektech, snažíce se diverzifikovat své portfolia a zajistit dlouhodobé dodávky paliva.
• Projekt LNG: investoři přehodnocují dlouhodobé investice. Britská vláda odmítla financovat 1,15 miliardy USD pro projekt LNG v Mosambiku kvůli bezpečnostním rizikům a změně globální agendy. TotalEnergies se připravuje na obnovení prací na tomto projektu, avšak termíny a objemy financování podléhají přehodnocení.

Geopolitika a regulace

• Sankce a dohody: jednání o Ukrajině nadále určují tón trhu. Dokud není konkrétní dohoda, do diskuse byly zahrnuty plány na další zpřísnění sankcí vůči Rusku po roce 2025. Evropská unie již prodloužila povinné normy na plnění plynových zásobníků do konce roku 2027 a oznámila nová podpůrná opatření pro „zelené“ projekty, snažíce se zajistit energetickou nezávislost.
• Mezinárodní spolupráce: země G20 a účastníci COP30 se dohodli na zvýšení financování klimatických programů. Odhadované potřeby na pomoc rozvojovým zemím pro dosažení klimatických cílů do roku 2030 se pohybují kolem 2,4 bilionu USD ročně. Čína a Indie potvrdily připravenost hrát klíčovou roli ve vývoji obnovitelné energetiky, zatímco rozvinuté země slíbily další investice do čistých technologií.
• Regionální iniciativy: na úrovni svazů se formují nové organizace. EU vytvořila Platformu pro energii a suroviny pro společný nákup kritických zdrojů (vodík, zemní plyn atd.). V Asii roste spolupráce na vytváření regionálních plynových trhů a rozvoji „zelených“ fondů. Mnoho zemí vypracovává národní perspektivní plány dekarbonizace, zavádějíce daňové a subvencní pobídky pro přechod na čistou energetiku.
• Technologické normy: současně se zlepšují pravidla pro emise. USA zpřísňují standardy pro emisní metan na ropných a plynových nalezištích, zatímco EU prosazuje mechanismy podpory čisté energie prostřednictvím tvoření cen uhlíku a kvót. Tato opatření směřují k urychlenému přechodu na „zelený“ kurz a mají vliv na investiční strategie společností po celém světě.