Aktuální zprávy z energetického sektoru k 4. prosinci 2025: pokles cen ropy Brent, stabilita plynového trhu v Evropě, sankce EU, exportní omezení pohonných hmot v Rusku, rozvoj OZE a situace v Asii. Kompletní analýza pro investory a účastníky odvětví.
Aktuální události v oblasti paliv a energetiky (TěK) k 4. prosinci 2025 ukazují smíšený obraz na globálních trzích na pozadí pokusů o geopolitiscké uvolnění. Světové ceny ropy se propadly na minimální úrovně za poslední měsíce: cena ropy Brent klesla na 62 USD za barel, zatímco americká WTI dosáhla přibližně 59 USD. To je výrazně pod úrovněmi z poloviny roku a odráží kombinaci faktorů - od opatrných nadějí na pokrok v mírových jednáních až po povzbudivé signály přebytku nabídky. Evropský plynový trh naopak vstupuje do zimní sezóny relativně klidně: podzemní zásobníky plynu (PZP) ve státech EU jsou naplněny více než 85 %, což zajišťuje solidní rezervu, a velkoobchodní ceny (index TTF) se drží pod 30 EUR za MWh, což je výrazně méně než vrcholové hodnoty v minulých letech.
Geopolitická tenze však přetrvává: Západ zintenzivňuje sankční tlak na ruský energetický sektor - Evropská unie včera odsouhlasila legislativní odmítnutí dovozu ruského plynu do roku 2027, zároveň podporuje směr na snížení využívání ropy z RF. Pokusy o diplomatické vyřešení konfliktu zatím neměly hmatatelné výsledky, takže omezení a rizika pro dodávky přetrvávají. V rámci Ruska úřady prodlužují nouzová opatření pro stabilizaci vnitřního trhu s pohonnými hmotami po podzimním nedostatku benzínu a nafty, přičemž přísně omezují export ropných produktů. Zároveň globální energetika urychluje „zelený“ přechod: investice do obnovitelných zdrojů dosahují rekordních výšin, zavádějí se nová stimulační opatření, ačkoli tradiční zdroje - ropa, plyn a uhlí - stále zůstávají klíčovou součástí energetického balancu mnoha zemí.
Trh s ropou: přebytek a naděje na mír tlačí na ceny
K začátku prosince se ceny ropy na světovém trhu snížily na několik měsíčních minim pod vlivem několika faktorů. Severomořská směs Brent výrazně klesla v oblasti 62 USD za barel, zatímco americká WTI klesla na ~59 USD. Aktuální ceny jsou výrazně pod úrovněmi z poloviny roku a přibližně o 15 % nižší než v minulém roce, což odráží oslabení situace na trhu s ropou. Na dynamiku cen mělo vliv několik faktorů:
- Naděje na vyřešení konfliktu: Trh zohledňuje pravděpodobnost zmírnění omezení na ruskou ropu v případě úspěchu mírových jednání mezi Moskvou a Washingtonem. Nedávné setkání představitelů USA (zvláštní vyslanec Steven Witkoff a poradce Jared Kushner) s prezidentem RF dodalo investorům opatrný optimismus ohledně možné deeskalace, což dočasně snížilo geopolitickou „premii“ v cenách.
- Obavy z přebytku nabídky: Obavy z nadprodukce se zintenzivnily v pozadí signálů o nárůstu zásob. Podle údajů Amerického institutu ropy (API) se komerční zásoby ropy v USA za poslední týden listopadu zvýšily o 2,5 milionu barelů, zatímco zásoby benzínu a destilátů vzrostly o 3,1 milionu a 2,9 milionu barelů. Navíc sezónní pokles poptávky na konci roku a zpomalení čínské ekonomiky omezují růst spotřeby ropy.
- Rozhodnutí OPEC+: Ropný kartel na schůzi 30. listopadu poprvé po dlouhé době nezměnil těžební kvóty a ponechal je beze změny pro první čtvrtletí 2026. Země OPEC+ naznačují, že nespěchají s návratem ztracených tržních podílů, obávajíc se vytvoření přebytku ropy na trhu. Udržení stávajících omezujících opatření podporuje křehkou rovnováhu a brání dalšímu prudkému poklesu cen.
- Vojenská rizika a incidenty: Pokračující útoky dronů v Černém moři a na ruskou infrastrukturu průběžně připomínaly trhu rizika přerušení dodávek. Na konci listopadu ukrajinské údery vyřadily z provozu jeden z vývozních přístavů KTK v Černém moři (export kazašské ropy byl brzy částečně obnoven) a ruský tanker byl postižen útokem ve svém Bosporu. Nicméně tyto incidenty celkově jen dočasně podpořily ceny, aniž by narušily celkový klesající trend.
V důsledku souhrnného vlivu zmíněných faktorů se bilance trhu posunula směrem k přebytku nabídky. Ceny ropy zůstávají pod tlakem, pohybují se v blízkosti lokálních minim, protože účastníci trhu hodnotí pravděpodobnost brzké mírové dohody a další kroky OPEC+ v reakci na měnící se situaci.
Trh s plynem: zima začíná s pohodlnými zásobami a mírnými cenami
Na trhu s přírodním plynem v Evropě se nadále udržuje relativně příznivá situace před vrcholným zimním spotřebou. Díky včasnému naplnění a mírnému začátku sezóny vstupují státy EU do prosince s plnými zásobníky a udržitelnými cenami, čímž se snižuje hrozba opakování krize z roku 2022. Klíčové faktory, které určují současnou dynamiku plynového trhu v Evropě, zahrnují:
- Vysoký stupeň naplnění PZP: Podle údajů Gas Infrastructure Europe průměrná úroveň naplnění plynových zásobníků v EU přesahuje 85 %, což je výrazně nad průměrem pro začátek zimy. Nahromaděné rezervy vytvářejí „ochrannou síť“ pro případ chladného počasí a umožňují kompenzovat pokles dodávek plynu z tradičních zdrojů.
- Rekordní dovoz LNG: Evropské země pokračují v aktivním zvyšování nákupů zkapalněného zemního plynu. Oslabená poptávka po LNG v Asii uvolnila dodatečné objemy pro Evropu. V důsledku toho zůstávají dodávky LNG na vysoké úrovni, částečně nahrazují chybějící potrubní plyn z Ruska a pomáhají držet ceny na relativně nízké úrovni.
- Mírná poptávka a diverzifikace: Relativně teplé počasí na začátku zimy a opatření na úsporu energie brzdí růst spotřeby plynu. Zároveň EU diverzifikuje zdroje dodávek: zvýšil se dovoz plynu z Norska, Severní Afriky a dalších tras, což snižuje závislost na jednom dodavateli a posiluje energetickou bezpečnost regionu.
- Stabilizace cen: Velkoobchodní ceny plynu v Evropě se stabilizovaly výrazně pod vrcholovými hodnotami minulého roku. Holandský index TTF se pohybuje kolem 28 EUR za MWh, což je téměř třikrát méně než extrémní úrovně na podzim roku 2022. Naplněné zásobníky a vyvážený trh umožnily vyhnout se prudkým cenovým výkyvům, i když došlo k poklesu ruského importu.
Evropský plynový trh tak vítá zimu s rezervou síly. I v případě ochlazení by nahromaděné rezervy a flexibilita dodávek prostřednictvím LNG měly zmírnit případné šoky. Nicméně v dlouhodobém horizontu situace bude záviset na povětrnostních podmínkách a globální konkurenci o plyn, zejména pokud se obnoví poptávka v Asii.
Ruský trh: nedostatek paliv a prodloužení exportních omezení
Na podzim roku 2025 se v Rusku vyhrotila nedostatek automobilových paliv (benzínu a nafty) na pozadí kombinace vnitřních a vnějších faktorů. Zvýšení sezónní poptávky ( sklizňová sezóna si vyžádala více paliva) se shodovalo se snížením nabídky ze strany rafinérií, přičemž některé z nich omezily výrobu kvůli havarijním zastavením a útokům dronů. V několika regionech došlo k poruchám dodávek paliva, což donutilo úřady naléhavě zasáhnout do trhu.
- Zakáz exportu benzínu: Ruská vláda již na konci srpna zavedla dočasný úplný zákaz vývozu automobilového benzínu všemi výrobci a obchodníky (s výjimkou dodávek na základě mezivládních dohod). Původně bylo toto opatření plánováno pouze do října, avšak poté bylo jeho platnost prodloužena minimálně do 31. prosince 2025 vzhledem k přetrvávajícímu napětí na vnitřním trhu.
- Omezení exportu nafty: Současně byl až do konce roku zakázán vývoz nafty pro nezávislé obchodníky. Ropné společnosti, které mají vlastní rafinerie, si zachovávají možnost omezeného exportu nafty, aby nezastavovaly zpracování. Tento částečný zákaz má zachovat dostatečnou nabídku nafty uvnitř země a zabránit jejímu nedostatku.
Podle vyjádření vicepremiéra Alexandra Novaka vzniklý nedostatek je lokální a dočasný charakter: jsou využívány rezervní zásoby a rafinace se postupně obnovuje po nenadálých prostoju. Na začátku zimy se situace poněkud stabilizovala - velkoobchodní ceny benzínu a nafty klesly z vrcholových hodnot září, ačkoliv stále převyšují úroveň minulého roku. Úřady zdůrazňují, že prioritou je nasytit vnitřní trh a zabránit palivové krizi, proto při potřebě mohou být přísná omezení vývozu prodloužena i na rok 2026.
Sankce a politika: tlak Západu se zesiluje, příměří je odloženo
Kolektivní Západ pokračuje ve zpřísňování přístupu k ruskému palivovému a energetickému sektoru, aniž by vykazoval známky zmírnění sankcí. Dne 3. prosince lídři Evropské unie konečně odsouhlasili plán trvalého a úplného odmítnutí dovozu ruského plynu do roku 2027 a také urychlené ukončení zbývajících dodávek ropy z RF. Tento krok byl právně zakotven a má za cíl zbavit Moskvu podstatné části exportních příjmů v střednědobém horizontu. Proti iniciativě vystoupily Maďarsko a Slovensko, silně závislé na ruských surovinách, ale jejich námitky nezabránily přijetí rozhodnutí na úrovni EU.
Současně USA posilují vlastní tlak: nová administrativa zaujala přísnou pozici vůči státům, které spolupracují s RF v energetické sféře. Zejména Washington signalizoval možné zpřísnění sankční politiky proti Venezuele, což vedlo k nejistotě ohledně budoucích dodávek venezuelské ropy. Samotná ruská-americká jednání o ukončení konfliktu zatím uvízla na mrtvém bodě – proběhlé konzultace v Moskvě s účastí amerických emisářů nepřinesly průlom. Bojové akce na Ukrajině pokračují a všechna dříve zavedená omezení na export ruských zdrojů zůstávají v platnosti. Západní společnosti nadále vyhýbají novým projektům a investicím v RF. Tím se geopolitiscké napětí kolem energetiky udržuje, což přidává dlouhodobé riziko a nejistotu pro trh.
Asie: Indie a Čína sází na energetickou bezpečnost
Největší rozvíjející se ekonomiky Asie – Indie a Čína – nadále orientují především na zajištění vlastní energetické bezpečnosti, balancujíce mezi výhodami z levného importu a vnějším tlakem.
- Indie: Pod západním tlakem New Delhi dočasně snížilo nákupy ruské ropy na konci podzimu, nicméně obecně zůstává Indie jedním z klíčových klientů Moskvy. Indické rafinérie aktivně využívají dostupnou zlevněnou ropu Urals, plně pokrývají vnitřní potřeby po palivech a vyvážejí přebytky ropných produktů. Návštěva prezidenta Putina v New Delhi, která začíná dnes, má za cíl posílit energetickou spolupráci – očekávají se nové dohody o dodávkách ropy a také diskuse o projektech v oblasti plynu a dalších odvětvích.
- Čína: I přes zpomalující ekonomiku si Čína zachovává klíčovou roli na světovém energetickém trhu. Peking diversifikuje trasy importu: uzavírá další dlouhodobé kontrakty na nákup LNG (včetně s Katarem a USA), rozšiřuje dovoz potrubního plynu z Centrální Asie, zvyšují se investice do zahraniční těžby ropy a plynu. Současně země postupně zvyšuje vlastní těžbu uhlovodíků, ačkoliv to zatím nestačí k plnému pokrytí vnitřní poptávky. Čína také pokračuje v nákupech uhlí, usilujíc o zabezpečení energetického systému během přechodného období.
Jak Indie, tak Čína zároveň aktivně investují do rozvoje obnovitelných energetických zdrojů, avšak v nejbližších letech nehodlají od tradičních uhlovodíků odstoupit. Ropa, plyn a uhlí stále tvoří základ jejich energetického balancu a zajištění stabilních dodávek těchto zdrojů zůstává strategickým prioritou pro asijské velmoci.
Obnovitelná energie: rekordní investice a ambiciózní cíle
Globální přechod k čisté energii i nadále nabírá na síle, ustavujíc nové rekordy v investicích a nově instalovaných kapacitách. V roce 2025, podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA), celosvětové investice do „zelené“ energetiky překročily 2 biliony USD - více než dvakrát více než souhrnné investice do ropného a plynového sektoru za stejné období. Hlavní tok kapitálu směřuje k rozvoji solární a větrné energetiky, jakož i související infrastruktury - vysokonapěťových elektrických sítí a systémů skladování energie.
Na klimatickém summitu COP30 světoví lídři potvrdili závazek k urychlenému snižování emisí a masivnímu rozšiřování kapacit OZE do roku 2030. K dosažení těchto cílů se navrhuje realizovat komplex iniciativ:
- Urychlení povolovacích postupů: Zkrácení doby posuzování a zjednodušení vydávání povolení pro stavbu solárních a větrných elektráren, modernizaci sítí a další projekty s nízkou uhlíkovou stopou.
- Rozšíření státní podpory: Zavedeni dalších stimulů pro „zelenou“ energetiku - speciálních „zelených“ tarifů, daňových úlev, dotací a státních záruk, které mají přilákat investice a snížit rizika pro podnikání.
- Financování přechodu v rozvíjejících se zemích: Zvýšení mezinárodní finanční pomoci zemím s rozvíjejícím se trhem, aby urychlily zavádění OZE tam, kde chybí vlastní zdroje. Jsou vytvářeny cílené fondy, které směřují k zlevnění „zelených“ projektů v ekonomicky zranitelných regionech.
Dynamický růst obnovitelných energetických zdrojů již výrazně mění strukturu globálního energetického spotřebovaní. Podle dat analytických center tvoří bezuhlíkové zdroje (OZE a jaderná energie) více než 40 % výroby elektrické energie ve světě, a tento ukazatel neustále roste. Odborníci upozorňují, že ačkoli krátkodobě mohou nastat výkyvy v důsledku povětrnostních faktorů nebo nárůstu poptávky, dlouhodobý trend je jasný: čistá energie důvěrně vytlačuje fosilní paliva a přibližuje globální ekonomiku k nové éře s nízkou uhlíkovou stopou.
Uhlí: vysoký poptávka udržuje trh na hladině
I přes snahy o dekarbonizaci zůstává světový trh s uhlím v roce 2025 historicky velký. Globální spotřeba uhlí se drží na rekordních hodnotách - přibližně 8,8-8,9 miliard tun ročně, což je jen o něco více než úroveň minulého roku. Poptávka po uhlí v rozvíjejících se ekonomikách Asie, zejména v Indii a zemích jihovýchodní Asie, nadále roste a kompenzuje pokles využívání uhlí v Evropě a Severní Americe.
Podle údajů IEA se v první polovině roku 2025 globální poptávka po uhlí dokonce mírně snížila díky nárůstu výroby z OZE a mírnějšímu počasí, avšak na konci roku se očekává mírný vzestup (~1 %). Při aktuálních trendech se rok 2025 stane třetím rokem po sobě s blízkým rekordním úrovněm spalování uhlí. Těžba také roste - zejména v Číně a Indii, které zvyšují domácí výrobu za účelem snížení závislosti na importu.
Ceny energetického uhlí zůstávají relativně stabilní, protože vysoká poptávka v Asii podporuje rovnováhu trhu. Nicméně analytici se domnívají, že globální poptávka po uhlí dosáhla „plato“ a v nejbližších letech přejde k postupnému poklesu s urychlením rozvoje obnovitelné energetiky a zpřísněním klimatické politiky.
Telegramový kanál OPEN OIL MARKET - denní analýza trhu TěK
Aby jste byli vždy informováni o aktuálních událostech a trendech na trhu paliv a energie, přihlaste se k našemu Telegramovému kanálu @open_oil_market. Zde najdete denní přehledy, náhledy do odvětví a pouze ověřené informace bez nadbytečného informačního šumu - vše důležité pro investory a specialisty TěK v pohodlném formátu.
