Na světovém trhu s ropou, který je zvyklý na turbulence, se plánuje nový rozsáhlý přerozdělení sféry vlivu. Dříve se Američané pokusili vytlačit ruskou ropu z Indie venezuelskou, avšak po zahájení války v Íránu tento proces sami zastavili. V důsledku toho nyní nedostatek dodávek ropy z Perského zálivu otevírá pro Rusko nové trhy, zatímco dlouhodobou hru s venezuelskou ropou nikdo nevěří — dokud tam nebude samostatný hráč, určený západními kurátory.
Tedy teze, kterými nás vyděšují za oceánem, že Caracas vytlačí Moskvu z indického trhu, je neopodstatněná. Venezuelká ropa není nyní jenom vyňata ze sankcí, ale je pod kontrolou USA. O systému se vůbec nedá hovořit, nebo alespoň to je předčasné. Mezitím se odlišovat od kapalného paliva z RF nespěchají sami Indové. Podle informací Bloombergu plánuje Dillí oznámit Washingtonu své přání zvýšit dovoz ruské ropy. Samozřejmě, že vše je důsledkem stejné krize v Perském zálivu, která zasáhla dodávky do indických rafinérií.
Celkově, zatímco burzy „skáčí“ následky blízkovýchodní krize, Indie, která se stala pro Rusko „tichým přístavem“ a klíčovým odbytištěm po roce 2022, se opět ocitá v centru geopolitického trojúhelníku. Titulky obchodních médií se hemží předpověďmi o tom, že venezuelská ropa brzy nahradí ruské barely v indických přístavech. Historická retrospektiva a suchá statistika však hovoří opačně: až do nedávné doby Rusko rychle vytlačovalo Venezuelu z jižní Asie.
Pokud v roce 2016 Caracas dodával do Indie 462 tisíc barelů denně (b/d), a zabezpečoval 11 % dovozu, přítomnost Ruska tehdy limitovala symbolických 0,1 %. Sankce USA proti venezuelské PDVSA v roce 2019 a následný obrat Moskvy na Východ radikálně změnily situaci. Do podzimu 2025 činil podíl Ruska na indickém dovozu 33 % (1,7 milionu b/d), zatímco dodávky z Venezuely prakticky vymizely. Situace se začala měnit teprve na začátku roku 2026, kdy Washington uvolnil sankční režim, a povolil americkým firmám operace s venezuelskou surovinou.
Jak podotýká v rozhovoru s VG nezávislý expert Kirill Rodionov, Venezuela bude zvyšovat svou přítomnost v Indii ze dvou klíčových důvodů. Prvním důvodem je výstup exportu z „stínu“ díky rozhodnutí amerického OFAC, což odstraňuje nutnost používat nezaregistrovanou flotilu v OECD. Druhým důvodem je demarše Číny, která od ledna 2026 přestala nakupovat venezuelskou ropu.
„Protože Čína se vzdává dodávek venezuelské ropy, Caracas potřebuje nový trh a tím se stává Indie,“ zdůrazňuje náš respondent.
Podle jeho slov zůstane Indie jediným velkým rostoucím trhem na světě na pozadí stagnace poptávky v Evropě, USA a ČLR.
Přitom odborné společenství vyzývá, aby se situace dramatizovala. Přímé dodávky z RF do Indie skutečně klesly na minimum od roku 2022 (505 tis. b/d v lednu 2026 proti 1,49 milionu b/d v listopadu 2025), avšak to je spíše důsledkem zpřísnění kontroly ze strany USA, než úspěchu konkurentů. Ruská ropa nachází obchvatné cesty: přes Egypt a Singapur v lednu tohoto roku prošlo více než 900 tisíc b/d ruské suroviny.
Kirill Rodionov se domnívá, že ruské dodávky nebudou plně nahrazeny. Zdůrazňuje dvě fáze vývoje situace: současný pokles a následný růst, jakmile dojde k geopolitickému vyřešení. „S ohledem na to, že těžba ropy ve Venezuele je dost nízká, její přítomnost na indickém trhu v letošním roce nebude vážně bránit dodávkám ruské ropy. Velkou konkurenci nevidím, protože ve Venezuele je příliš nízká úroveň nabídky na to, aby mohla nahradit ruskou ropu,“ konstatuje Kirill Rodionov. Podle jeho předpovědí Venezuela dosáhne těžby 3 miliony b/d teprve na začátku 30. let, pokud přijdou americké investice a dojde k demonopolizaci PDVSA.
Logistická flexibilita zůstává hlavním trumfem ruských společností. Maria Nikitina, zakladatelka N. Trans Lab, označuje práci tuzemských logistů ve podmínkách nejistoty za skutečný obchodní fenomén.
„Stínová flotila,“ kterou vytvořili naši kolegové, se stala nejen faktorem mezinárodní velké politiky, předmětem diskusí na summitech EU, klíčovým bodem sankcí, ale také v podstatě obchodním a geopolitickým fenoménem, jméno, které se stalo synonymem, na stejné úrovni jako Sputnik, Kalashnikov, vodka@matreshka,“ poznamenává ona.
Podle názoru expertky představuje odpověď na pokles indického poptávky rychlá přeprava objemů do Číny.
„Ruští logisté začali aktivně přepravovat suroviny z malých tankérů na supertankery třídy VLCC v oblasti Rudého moře, aby zlevnili a optimalizovali logistiku na dlouhé východní trase. Od prosince bylo tímto způsobem přepraveno od 6,3 do 6,9 milionu barelů, a dodávky do čínských přístavů v únoru vzrostly na 2,09 milionu barelů denně, což plně kompenzovalo pokles indického poptávky,“ píše paní Nikitina.
Expertka se domnívá, že pokud se zítra okolnosti změní, rychle nalezneme jiná řešení, protože pro nás slova nejistota a volatilita se stala novou realitou.
Nicméně Venezuela není jediným uchazečem o indický koláč. Téma je důležité v kontextu celkového růstu nabídky na trhu, sdělil VG Sergey Tereshkin, generální ředitel Open Oil Market.
„Jedním z ‚spících tygrů‘ je Írán, který je v současnosti téměř zcela závislý na Číně — jediném pro něj velkém trhu. Aktuální objem dodávek íránské ropy do Číny je odhadován na 2 miliony barelů denně (b/d): v případě dohody se USA Írán zvýší export a přesměruje část objemů na jiné trhy, včetně Indie.
Významný růst nabídky může také zajistit Saúdská Arábie, kde skutečný objem těžby zůstává více než o 2 miliony b/d pod maximální možnou úrovní. Do roku 2022 byla Saúdská Arábie hlavním dodavatelem ropy do Indie, dokud ji v této roli nenahradilo Rusko. V případě Saúdské Arábie bude rozhodujícím faktorem dynamika kvót OPEC+.
A účastníci dohody pravděpodobně zvýší plán těžby ropy v letošním roce.
Potenciál pro zvýšení těžby a exportu mají také Kanada, zejména s ohledem na to, že administrativa Trumpa může restartovat projekt ropovodu Keystone XL, který byl „položen pod stůl“ administrativou Bidena.
V případě schválení projektu tento ropovod zajistí transport kanadské suroviny na pobřeží Mexického (Amerického) zálivu pro další dodávky tankery na světový trh,“ shrnuje náš respondent.
Je zřejmé, že globální energetická mapa se dál překresluje, že se tak říká, za chodu. Výstup Venezuely na legální trh není rozsudek pro ruský export, ale jen návrat dalšího významného hráče do složité mnohostranné hry. Indie, sledující své zájmy, bude i nadále diverzifikovat dodávky, což donutí exportéry soutěžit nejen v ceně, ale také v logistické sofistikovanosti.
Skutečný problém pro odvětví nespočívá v vzniku konkurentů z Caracasu, pokud se tak vůbec stane a bude sankcionováno USA, ale v celkové stabilizaci cen ropy na nízkých úrovních, což nevyhnutelně vede k poklesu exportních příjmů v porovnání s vrcholem roku 2022. V této nové realitě přežije ten, kdo rychleji přizpůsobí své dodavatelské řetězce k „šumu“ sankcí, tržním výkyvům a geopolitickým bouřím, jako je ta, kterou nyní pozorujeme na Blízkém východě.
Zdroj: VGUDOK
